zimní teploty.

leden 2017

Byl pátek třináctýho ledna. Byl to ten nejkrásnější den v historii nejkrásnějších dnů. Stopy od plivanců děcek z prvního patra na střeše mýho malýho volkswagenu už skoro zmizely. Všude bylo bílo. Naprosto bílo. Bílo jak v Německu ve třicátým devátým.

Slyšíš zvonky tramvají, brzdy vlaků a ten divnej zvuk autobusů zavírajících dveře. Lidi neslyšíš, ale víš, že tam jsou. Protože Praha prý nikdy nespí. A lidi tam jsou vždycky. Pomalu se šouraj, zmateně pobíhaj, romanticky se procházej a náhodně srážej. Nechávaj za sebou stopy lidskýho bytí. Lidskýho tepla.

Ve tvým bytě byla zima. A na zemi mokrý stopy, jak jsi šel ze sprchy, ručníkem v pravý ruce si sušil vlasy a smál se mejm teplejm ponožkám. Zatímco v ten samej den můj brácha doma přiznal svojí teplotu, když definoval jeho ideální partnerku jako muže. A lidi začali mluvit o druhý studený válce, když Rusko vyděsili Americký vojáci v Polsku.

Kouří se mi od pusy, když dýchám. Z nosu, když vydechuju cigaretovej kouř. Fascinující. Tolik druhů kouřovejch stop. Tolik kouřovejch stop ve vzduchu mísících se s novoročníma předsevzetíma, přehanejma iluzema a vůní posledních svařáků.

    Šla jsem pomalu. Národní třída byla zaplavená Japoncema s nikonama kolem krku, hipsterama vycházejícíma z Louvru a kurýrama na kole. Sledovala všechno přede mnou. Otáčela se na to, co se dělo za mnou. Nic se nedělo. Byl pražskej klid. A já jsem šla vážně pomalu.

Stopy ve sněhu na silnici od špinavejch pneumatik aut. Zvukový stopy, něco mezi lidovejma písničkama a aktuálním popem, hrály z obchodů a parta mladejch holek na schodech u Divadla řešila počet stopovejch prvků ve snídaňovým menu.

Baráky teď září zlatě a růžově, jako by měly korunu, jako by se Šípková Růženka a Zlatovláska probudily ve stejnou chvíli a s nima všechno kolem. Je pražský ráno. Všechno, co si můžeš přát a co jenom můžeš chtít na jednom místě, v jednom čase s jednou jedinou dějovou linkou. Procházím skrze na sebe navazující uličky. Nikde ani stopy po neklidu.   

Byl pátek třináctýho ledna. Byl to ten nejkrásnější den v historii nejkrásnějších dnů.