kruh.


Včera je dneska. Zítra bude dneska včera. Nejseš si jistej, jestli je dneska dneska. Všechno se zdá bejt naprosto stejný. Nehybný a statický. Stejně jako včera. Stejně jako to včera předtím.
Deset minut před budíkem. Devět knoflíků u košile. Osm krát osm schodů dolů. Sedm dlouhejch potažení z cigarety. Šest tablet pro život. Pět minut sprchy, ne horký, ne studený. Čtyři kartáčky na zuby v kelímku na umyvadle. Tři stříknutí voňavkou značky Hugo Boss. Dvě espressa. Jedno ráno.
Pravou nohu přes levou. Levou ruku opřenou. Opřenou hlavu o stěnu za tebou. Za tebou plakát a reklama na Vánoce. Vytáhneš telefon z kapsy. Napíšeš poznámku. Vánoce. Zařadí se hned vedle Výročí svatby, Výročí začátku vztahu, Výročí založení firmy, Výročí všech zbytečnejch výročí, vedle narozenin tvejch dětí i cizích dětí, protože tak či onak budeš malýmu Kamilovi z druhý b kupovat to velký lego ty. Zařadí se hned nad Plyn, těsně pod Koupit jogurty.
Konec října. Je dneska ještě říjen nebo už jsi v listopadu? Zamkneš telefon.
Vánoce. To je rodinnej kruh. To je tvoje žena. Její rodiče a tvoje rodiče. Tvoji sourozenci a jejich děti. A tvoje děti. Děti ve škole. Děti na keramickým kroužku a děti na judu. Vánoce. To jsou tři večeře, dva pracovní večírky a jeden Štědrej večer. Záleží, jak budeš štědrej. Kolik pustíš. Kolik z toho, cos ušetřil na snídaňovejch menu v Egyptě, pustíš.
Vánoce. Zas další stereotyp nabourávající tvůj zajetej stereotyp. Motáš se v kruhu a ty to víš. Čas má nad tebou náskok a ty už ho nedoženeš, všechno ti mizí před očima a peníze ti protejkaj mezi prstama. Motáš se v kruhu. Vybočíš. Uděláš jednu druhou kličku. Osmičku. A jseš zpátky.
Mohl bys vybočit z kruhu. Mohl bys vybočit z osmičky. Nechat na tý smyčce všechno. Ale ty nejseš dekadent. Nejseš sebestřednej. Nejseš sebestřednej dekadent. Žiješ na kruhu. Na takovým tom bílo-červeným záchranným kruhu. Drží tě, aby ses nepotopil. Pod hladinu natož hloubějc. Zhoupneš se. Ošplouchne tě to. Ponoříš se, ale hned se vynoříš. Máš svůj kruh.
Včera je dneska. Zítra bude dneska včera. Nejseš si jistej, jestli je dneska dneska. Všechno se zdá bejt naprosto stejný. Nehybný a statický. Stejně jako včera. Stejně jako to včera předtím.